Paralelními světy otevírá český skladatel Jan Jirásek bránu do svých spletitých sborových skladeb. Tyto skladby jsou zdokonalené dětským sborem Jitro. Sboroví zpěváci se vcítili do Jiráskových vážných skladeb se ctí, vyspělostí a grácií.Rozmanitý soubor Jiráskovy světské a duchovní sborové hudby „Paralelní světy“ představuje autorovu náklonnost.
k netradičním souzvukům stejně jako k vokálním formám vycházejících z renesančních a středověkých motivů. Tyto jemné, dobově založené vlivy jsou nejvíce zřejmé v kompozičních detailech skladby Missa propria, která evokuje techniku vedení hlasů italského renesančního skladatele Carla Gesualda.
Tyto detaily jsou nejvíce patrné v kontrastech mezi polyfonií a monofonií v Jiráskových skladbách Missa propria a Si, vis, amari, ama. Obě díla používají liturgické melodie napsané pro celý sbor. Takové momenty silně připomínají strukturální roli gregoriánského chorálu ve středověku, renesanci a dokonce i v pozdějších zpracováních mešního textu.
Skladba Král Lávra představuje jemnou narážku na rané období sborové hudby a její dramatické zpracování připomíná středověký žánr liturgického dramatu. Toto dílo je také jednou z několika skladeb tohoto alba používajících atypické zvuky včetně perkusivního vokálního zvuku zahrnujícího mluvený text až po izolované hlásky. Jiráskovo využití nůžek jako bicího nástroje je brilantním a nepředvídatelným zvýznamněním obyčejného předmětu, přičemž čistota a preciznost svižného stříhání nůžek působí – spolu s klavírem a sborem – impozantně.
Celkově k Paralelním světům – Jiráskova díla jsou myšlenkově hluboká a plná života a sbor v nich hraje mimořádnou úlohu. Skladatel si neustále hraje s vrstvením dané materie a mnohdy manipuluje s hustotou těchto hudebních vrstev tak, aby posluchače provedl jejich spletitým bludištěm.
Zlatý hřeb
Jan Jirásek je skladatelem významných filmových a koncertních skladeb. Jeho díla byla popsána Samuelem Hendricksem takto: „Jiráskův vynikající a jemný způsob práce zřetelně vyjadřuje jeho hudební myšlenky, které, tak jako u každého opravdového umělce, se nezabývají maskou umění, ale tváří, která je za ní.”
Jirásek čerpá z chorálních melodií středověku a renesance, které často dává do kontrastu s více polyfonním materiálem. Neobvyklé zvuky – vokální a jiné (jako např. glissanda a nůžky) – se objevují v celém albu.
Časopis Sonagrama chválí Jiráskovy kompozice jako „živé a vášnivé kreace“ plné radostných momentů.
Jitro, založeno v roce 1973 Josefem Vrátilem je oceňovaný dětský sbor z České republiky. Jitro tvoří přibližně 350 mladých zpěváků v rozmezí od 5 do 19 let. Od roku 1977 je jeho uměleckým vedoucím a sbormistrem Jiří Skopal, který s ním uskutečnil mnohá turné po Evropě, Asii, Americe a mezinárodních soutěžích.
V češtině „jitro“ znamená „svítání,“ ale BBC Music Magazine považuje za vhodnější popis ve smyslu „jasně zářící umělecké výkony, které jsou jako paprsky slunce pronikající temnotou.“
BBC Music Magazine také chválil hudební soudržnost Jitra a Jiráska na předchozím vydání Navony „České a moravské vánoční koledy.“ BBC Music Magazine napsal, že projev Jitra je živý a zralý a když do toho ještě přidáte pikantní úpravy skladatele Jana Jiráska, tak se tento soubor českých a moravských koled stává neodolatelným.